Google search engine
HomeKrimiPerníkáři - Zpověď rodičů: „No, to bychom nikdy neřekli, že by byli...

Perníkáři – Zpověď rodičů: „No, to bychom nikdy neřekli, že by byli schopní něco takovýho…

Zatímco okolí víceméně tušilo, že Jeníček a Mařenka nejsou žádní andílci, jejich rodiče? Ti mají jasno – „to jsou přece naše hodný dětičky.“ Když jsme se za nimi vydali na rozhovor, bylo rychle jasné, že tahle rodina žije ve svém vlastním světě.

„No, my jsme si nikdy ničeho nevšimli,“ říká maminka, ztěžka se zvedající z gauče, protože je opět v jiném stavu. Kolikáté dítě čeká, si vlastně ani není jistá. „Máme tady… moment, kolik těch dětí vlastně máme, Karle?“ otočí se na otce, který mezitím hledá dálkový ovladač.

„No, máme… pět? Ne, šest! Teda vlastně, čtyři! Nebo pět, počkej… kolik nás vlastně je?“ škrábe se na hlavě otec, který je momentálně bez práce, a přiznává, že na rodičovské věci moc není. „Hele, já na tohle fakt nejsem expert, já se spíš starám o… o… sakra, o co se to vlastně starám?“ říká s úsměvem, zatímco přepíná mezi televizními kanály.

”Ty naše děti byly vždycky takový normální.”

„No jo, Jeník s Mařenou… teda, jak jim vlastně říkáme? Ježiš, já teď nevím,“ přemýšlí matka nahlas. „Ale oni nikdy nebyli nějaký problémový. Normálně koukaj na televizi, hrajou si s tabletem… Já si fakt nevzpomínám, že by kdy udělali něco špatnýho. Kromě toho, jak nám rozbili okno. A tenkrát, jak… no, ale to bylo normální dětský dovádění, ne?“

„Filmy a seriály jsou dneska drsný, no a co?“ dodává otec s nevinným výrazem. „To, že koukaj na ty akčňáky a střílečky, ještě neznamená, že z nich budou vrazi, ne? No a že občas zahlásí něco peprnýho z televize? Vždyť to dělaj všichni děti. No jasně, učitelka pořád říkala, že s nima jsou problémy, ale víš jak – děcka si musí užít taky trochu volnosti.“

Z toho se prý “dělat věda” nebude.

„A že by udělali něco takovýho starý babce? To teda fakt nevěřím.“ říká matka a poposedává, aby si ulevila. „To musela bejt nějaká chyba. Oni jsou přece hodný. Vždycky si hrajou na dvoře… nebo teda, když nejsou venku. Nebo v lese? No, já teď nevím, kde vlastně bývají.“ uzavírá rozhovor dezorientovaně.

Na závěr jen povzdech: „Z toho se teď bude dělat věda, ale to jsou prostě děti, no. To se stane, ne?“

Dětský pokojík malých zločinců

Související články
- Advertisment -
Google search engine

Související články